Naše děti jsou worldschooleři. Jsme často na cestách, popisuje Lucka Tatransky.

Cestovat se třemi dětmi a z toho dvě školou povinnými? “Jasně, na dovolenou přes letní prázdniny,” by prohlásila většina rodin. Ale jde to i jinak. Co třeba na půl roku do jihovýchodní Asie. Pokud se vám to zdá nemožné, pak si poslechněte příběh rodiny Tatransky.

Luci, já na tebe hned na začátek prozradím, že vy jste pro mnoho Čechů dost netradiční rodina. Sbalíte se i s dětmi a vyrazíte klidně na půl roku do Asie. Představ nám na začátek členy tvé domácnosti.

Naši rodinu tvořím já, manžel Karel a tři děti. Lilly je 9 let, Alexovi je 7 a Maya teď oslavila páté narozeniny.

Pokud si dobře pamatuji, loňský rok jste strávili 8 měsíců v Asii. Jaké tomu předcházelo chystání? Kdo se vám staral o domek v ČR?

Oproti cestám po Evropě jsme toho museli asi zařídit trochu víc. Důležité bylo smrsknout všechny věci do pěti příručních batohů, které nebudou vážit víc než 7 kilo. Naštěstí nám to ulehčoval fakt, že jsme mířili do teplých krajin a že jsou naše děti zvyklé na minimum hraček. :)

Na všech přípravách bylo překvapivě nejobtížnější zajistit léky pro dva z našich capartů, protože podle zákona je může lékař předepsat nejdéle na tři měsíce dopředu. Řešili jsme to i s pojišťovnou, ale byli naprosto bezradní. Nakonec se nám společnými silami podařilo najít skulinku v systému a mohli jsme bez problému odjet. Velikou součástí bylo také zjišťování všemožných informací ohledně víz, přesunů apod.

O domek (ani byt) se nám nikdo nestaral, protože žádný nemáme. Dalo by se vlastně říct, že jsme bezdomovci :). Na cestách jsme většinu roku a do Česka se jezdíme na skok potěšit s blízkými a oběhat lékaře.

To máte pěkně zařízené. Ale co dobře školní docházka vašich dětí? To řešíte na cestách jak?

Děti máme zapsané v americké škole a do české kmenové školy dodáváme jednou za dva roky vysvědčení. Jsou to takoví homeschooleři, unschooleři a worldschooleři v jednom.

Hodně lidí má taky obavy z nemocí na cestách. A u dětí může být průběh ještě těžší. Jak řešíte doktory, léky a vůbec zdravotní péči při dlouhodobějším cestování?

Pro nás je to dost důležité téma, protože jak jsem už říkala, dvě z dětí mají zdravotní trable a pravidelně berou několikrát denně léky. Jednou za 6 až 8 měsíců musejí také v nemocnici podstoupit testy, aby se upravila léčba – proto ty návraty domů. Když ti dva onemocní, je veliká šance, že skončíme v nemocnici.

Takže když jsme s cestováním začínali, byla tohle naše největší obava – jak to budeme, respektive to budou zvládat. Ale světe div se, už přes tři roky nebyl nikdo nemocný. Na Bali je vlastně štípnul infikovaný komár a všechny tři najednou bojovaly skoro tři týdny s horečkou Dengue. Ale takové ty běžné nemoci, se kterými bojují děti našich známých, se jim naprosto vyhýbají (musím to zaťukat).

Samozřejmě máme kvalitní pojištění, které nás na cestách kryje proti všemu možnému – to je naprostá nutnost.

Co prarodiče a okolí? Neťukali si na hlavu, že tu všechno necháte a odvezete jim vnoučata přes půlku světa? Znám strachy svých rodičů a to já jezdím sama bez dětí.

Jasně, že ťukali! A vlastně furt ťukají. Ale tolerují to, protože vědí, jak moc nás cestování baví a naplňuje. Přesto je nám jasné, že by dali cokoli za to, abychom se „usadili“ a jezdili maximálně k nim na nedělní obědy :D.

Kromě Asie jste s dětmi navštívili i řadu evropských zemí. Prozraď našim čtenářům, čím se s manželem živíte, abyste takto mohli cestovat.

Máme naprosto ideální práci, která není závislá na místě – oba jsme překladatelé. Kája překládá hlavně techniku z němčiny do češtiny, já marketingové texty z angličtiny do češtiny.

Překládáte z angličtiny a němčiny, jste Češi a hodně cestujete, jakými jazyky mluví tvé děti?

Nejstarší Lilly se narodila v Americe a má tak duální občanství. Hlavně proto jsme na děti od narození mluvili převážně anglicky. Díky tomu naprosto plynule mluví dvěma jazyky – angličtinou a češtinou, ale cestou chytají i základy dalších řečí. Doufáme, že všichni dopilujeme ještě španělštinu!

Nemáte strach, že díky častému cestování nemohou děti navázat dlouhodobé vztahy s kamarády? Nechybí jim čeští kamarádi?

Rodičovství je jeden velký experiment. Strachů je spousta a občas nás napadne i tohle. Ale to bys je musela znát. Naše děti jsou neskutečně otevřené a velice jednoduše navazují kontakty, které pak dost často udržují prostřednictvím moderních technologií.

Takže třeba dnes, když jsme projížděli Francií, si Lilly přes Face Time telefonovala s kamarádkou v Praze.

Podle čeho si vybíráte, kam příště pojedete? Mohou do toho mluvit i tvé děti?

Děti do toho mluvit musí, jinak by to ani nešlo! Nemůžeme je jen tahat po místech, která připadají zajímavá nám. Každý má svůj seznam míst, která postupně navštěvujeme, ale většinou jsou to slunečné destinace u moře.

Kája s Alexem kitesurfují, takže teď sice jedeme na přání dětí do Mexika a střední Ameriky, ale hodně času asi budeme trávit u moře, aby kluci mohli pilovat svůj koníček.

Kdybys měla poradit jednu zem, kde už jsi byla, někomu, kdo chce poprvé vyrazit s dětmi na dlouhodobější cestu, kam by to bylo? Proč?

Na to je fakt těžký odpovědět, protože nám se líbilo snad všude. V Evropě bych řekla jih Španělska, protože to je naše srdcovka. Pak taky Vietnam nebo Thajsko. Tam je spousta aktivit pro rodiny, skvělé jídlo, přátelští lidé a krásná příroda.

Máš nějaké závěrečné poselství či radu, kterou bys chtěla sdělit našim čtenářům Cestopisce?

Snad jen aby se nenechali svazovat strachy svými ani těch druhých. Pokud mají jakýkoliv sen, ať už sebešílenější a třeba i naprosto nekompatibilní s většinou společnosti, ať za ním jdou. Protože není nic důležitějšího než žít tady a teď. A naplno.

Přejeme hodně dalších zážitků z cest a hlavně žádnou nemoc ani komáry.

Líbil se Vám článek? Sdílejte ho se svými přátelmi.