Kostarika: Přírodní perla vhodná i pro baťůžkáře

Kostarika je právem perlou Centrální Ameriky. Vyniká největší rozmanitostí rostlinných a živočišných druhů na světě a stala se tak jednou z neoblíbenějších destinací, nejen pro příznivce krásných pláží a pohodové dovolené, ale i pro milovníky přírody. Kostarika je poměrně malou zemí v tropickém pásmu, nedaleko rovníku, s množstvím lokálních mikroklimat. Možná právě to způsobuje její bohatou biodiverzitu, vůbec největší na světě. Není se tedy čemu divit, že je v popředí zájmu mnoha přírodovědců.

Kostaričané si jsou svého privilegia vědomi a již před více než 10 lety zastavili ničení deštných pralesů ve svém státě a 25 % území Kostariky ustanovili pod ochranu některého z národních parků nebo jako přírodní rezervaci. Ekoturistika se tak stala jedním z hlavních příjmů této země, která hrdě hlásá heslo „Costa Rica – Pura vida!“ (Kostarika – čistý život!)

Tuto zemi si oblíbili i „baťůžkáři“ (nezávislí cestovatelé). Jde totiž o velice bezpečnou zem i přesto, že armáda byla rozpuštěna už před mnoha lety. Ušetřené finanční prostředky pak mohly být investovány jiným směrem, například na ochranu jedinečné kostarické přírody. Již při příletu si všimnete její rozmanitosti. Z letadla se budete dívat na strmé horské svahy pokryté hustým tropickým lesem a jen za několik hodin jízdy autobusem se ocitnete na bělostné písečné pláži lemované palmovým hájem.

Mým hlavním cílem při návštěvě Kostariky byla příroda, ostatně jako všude, kde cestuji, a podle toho jsem si vytvořila i hrubý plán své měsíční cesty, který se samozřejmě několikrát změnil a přizpůsobil okolnostem mé cesty. Podrobný uskutečněný itinerář si můžete přečíst v mém článku o Kostarice.

Za měsíc cestování jsem zvládla navštívit 5 národních parků, 6 přírodních rezervací a ještě týdenní surfování ve vlnách a relax na kostarických plážích. Nejvíce mě oslovily rezervace Monteverde a Santa Elena, proslavené horskými deštnými lesy a hojným výskytem roztomilých kolibříků, dále rezervace Ostional na ochranu obrovských želv kladoucích při západu slunce vejce na místní pláži, Carara národní park s krokodýly a hnízdištěm papouška ary zelenokřídlého, Manuel Antonio národní park se zvědavými opičkami a Cahuita národní park s překrásnými plážemi.

Klenotem mezi národními parky Kostariky však zůstává Corcovado. Ten v mém itineráři z časových důvodů nebyl, protože se nachází až na jihu země a je hůře dostupný veřejnou dopravou. Nicméně změny trasy kvůli jeho návštěvě nelituji. Stal se jedním z mých nejoblíbenějších míst Kostariky. 

O mém krátkém pobytu v Corcovado národním parku, avšak s intenzivními zážitky, se více dočtete v 2. pokračování článku o Kostarice. Pokud vás už teď zajímá podrobný itinerář mé měsíční cesty po Kostarice, tak ten najdete na blogu. Ale sledovat cestu můžete i na FB  nebo Instagramu.

Líbil se Vám článek? Sdílejte ho se svými přátelmi.