Tipy a návody

Primorsko – výletní cíle v okolí

Marta Tlamychová|10. 5. 2018|

Přehnali jste to se sluníčkem a rádi byste zůstali oblečení? Zakabonila se obloha a na koupání je chladno? Už jste přeleželí ze všech stran a potřebujete trochu pohybu? Chcete se na chvíli zbavit všudypřítomného písku? Místní hřiště už znáte jako vlastní boty a i děti už přestávají bavit? Nebo byste si prostě jen rádi prohlédli okolí místa své dovolené a posbírali kromě bronzu i nějaké informace a zážitky?! Ať už vás žene cokoli, v okolí Primorska máte kam vyrazit!


Beglik Tash

Vydáte-li se po silnici podél severní pláže, nuda pláže a následně Perla pláže stále dál a dál po jediné silnici bez odboček, po cca pěti kilometrech dojdete k pohanské thrácké svatyni Beglik Tash. Většina cesty vede pod korunami stromů a v místech, na nichž nejste obklopeni vegetací, se vám rozevírají působivé výhledy na městečko, pláže a nekonečné moře.

Vzdáleností na cedulích si raději nevšímejte a kochejte se okolím. V půli srpna jsme se cestou krmili ostružinami. Nechcete-li šlapat pěšky, můžete využít přepravy mini autobusem nebo kývnout řidiči některého kolemjedoucího vozu (svezení nám nabídli téměř všichni, kteří nás míjeli).

V cíli vás čeká tajuplná široká hliněná cesta vedoucí lesem až k pokladně, v níž za dvě leva na dospěláka dostanete česky psané povídání o jednotlivých obrovitých balvanech seskupených přírodou a opracovaných lidskou rukou s veselými i jímavými příběhy. My si vyšli v dešti a mezi magickými kameny, které nás převyšovaly a obklopovaly ze všech stran, jsme se procházeli úplně sami.

 

Řeka Ropotamo

Zhruba stejná vzdálenost, jen jiným směrem, vás dělí od přístaviště výletních loděk na řece Ropotamo. Z nízkých lavic se můžete dotknout hladiny, kochat se bujnou zelení a neskrývajícími se obyvateli řeky a její blízkosti – volavkami, želvičkami, pestrými ptáky i rybami… Sotva dosednete, místní fotograf vás vyfotí a po návratu z plavby si za pět leva můžete svou fotku v památečním rámečku zakoupit.

 

Sozopol

Zhruba třicet kilometrů od Primorska se nachází jedno z měst zapsaných v UNESCO, Sozopol. Starší generace jej jistě znají v souvislostí s kempem Zlatá rybka. My se tam vypravili v rámci fakultativního výletu (můžete si vybrat na recepcích hotelů nebo přímo v cestovkách rozesetých mezi krámky) s průvodcem panem Veselým.

Je to už postarší pán, ale je znát, že svou práci miluje a zapáleně vykládá, ukazuje, upozorňuje na duny, bodláky i stavby cestou, na historii, vývoj i současnost všeho, co uvidíte. Nebýt jeho výkladu, pravděpodobně by mě na městě nic (kromě obrovského areálu dětských průlezek, houpaček, domečků, věží apod.) nezaujalo. S ním to byl ovšem úžasný zážitek.




Vl
áček Kitten-Primorsko-Perla a zpět

Jistě jste všichni viděli vláček, který popováží návštěvníky po zoologických zahradách. Přesně takové zajišťují pravidelné spoje mezi pláží Perla, středem městečka a sousedním, tři kilometry vzdáleným letoviskem Kitten, a to za 3 leva na osobu za jednu cestu.

Pláž v Kittenu je malá a doslova obsypaná namačkanými lidmi v širokém pruhu po celé délce. Veřejná hřiště jsou zastaralá a velmi špinavá, ovšem restauracemi se zábavou pro děti se to tu jen hemží! Jednu vzdušnou, prostornou zastřešenou zahrádku jsme si vybrali. Karlík byl nadšený z trampolíny, proplétal se mezi stoly v plastovém autíčku, řídil velký blikající auťák na drobné a my jsme si dopřáli (na střídačku) klidný výborný oběd.

Prošli si nové stánky s dobře známými předměty a jeli zase zpátky, což byl sám o sobě také příjemný zážitek. Sluníčko peklo, nad námi stříška a kolem nás vlahý větřík.

 

Areál hotelu Belitsa

Možná vám přijde zvláštní, proč uvádím areál hotelu jako výletní cíl. To bude proto, že co není v Bulharku k výdělku, zkrátka není. A mně po pár dnech začala zoufale chybět tráva. Jelikož náš hotel jí neoplýval, rozhlíželi jsme se při toulkách městečkem a zjistili, že v areálu hotelu Belitsa denně kropí a sečou úžasně hustý trávník, po kterém se toužíte válet, jen ho vidíte. Za pět leva na dospěláka jsme se mohli cachtat v místním bazénu, využívat velké soukromé dětské hřiště a především pobíhat po tom dokonalém převzácném trávníku.

Plní příjemných dojmů jsme se pak zase vrátili na Perla pláž za severní pláží, kde stále vlaje zelená vlajka. Mezi návštěvníky v jedné linii jsou metrové proluky a cestou jsme pozdravili poníky i velké koníky, kočky i kozy. Nebo zajděte na severní pláž, kde takřka stále vlála červená vlajka, nechat se srážet obrovskými vlnami, nebo dolů na jižní pláž, na níž bylo k mání nejvíc mušliček.

 

Líbil se Vám článek? Sdílejte ho se svými přátelmi.

  
  
Marta Tlamychová
Jmenuju se Marta. Jsem kontaktní máma čiperného batolete, které nám nejenže nebrání v cestování, ale dává mu smysl.

Kdo by nechtěl svému středobodu vesmíru ukázat celý svět? Nejsme nadšenci a blázni stále na cestách, ale obyčejná rodinka, která si jednou dvakrát ročně zajede na dovolenou. Zajímají-li vás mé postřehy, račte se začíst.

Zpět

Partneři

Digimadi
Digitální kancelář
Festival
digitálních nomádů
NaNomádskéStezce.cz
Nomádka Hanka Šormová