S Petrem Hindrichem o hravé eko výuce dětí v Indonésii

Pokud jste někdy byli v Indonésii, asi vás zaskočilo množství odpadků, především plastů, které vyplavuje moře na břeh. Petr Hindrich před pár lety plánoval strávit pár dnů na Bali, ale právě “neekologický přístup” místních k tamní přírodě byl jedním z důvodů, proč se v Indonésii zabydlel. Jak naučit Indonésany k trvale udržitelnému přístupu k přírodě? Tak právě o tom je dnešní rozhovor s Petrem, který stojí za projektem green-books.org. Pomoci můžete i vy, jak jsme se dozvěděli od Petra.


Peťo, ty už dlouhodobě pobýváš v Indonésii. Kde přesně tě tam můžeme zastihnout? A proč se ti Indonésie tak zalíbila?

Ahoj. Nedávno jsem se přestěhoval ze surfařského Bukitu do zelenějšího Canggu. Nejdřív mě do Indonésie zlákaly vlny a touha po dobrodružství. Teď už jsem se usadil a surfování vyměnil za ekologický aktivismus. Bali je boží ostrov, nabízí jednoduchý styl života, máme tak čas na věci, které nás baví, jako například řídit neziskovku v mém případě. :)

Kdy ses poprvé vydal do Indonésie?

V roce jsem 2006 jsem přijel na Bali kvůli surfování. Původní plán zněl, že tady zůstanu 2 měsíce. Ovšem dva měsíce se protáhly na půl roku. Zamiloval jsem si indonéskou přírodu i kulturu a  vracel jsem se sem na čím dál delší dobu. Teď už je Bali mým domovem.


Ty jsi autorem ekologického projektu green-books.org. Proč ses začal zajímat o ekologii v souvislosti právě s Indonésií?

Unikátní přírodní bohatsví Indonésie je tu každodenně konfrontováno s globální poptávkou po surovinách a s domácím rozvojovým hospodářstvím, které je poháněno obrovskou masou lidí. Jde přibližně o 260 milionů obyvatel bez jakéhokoliv ekologického povědomí.

Probíhá tu taky nejrychlejší odlesňování deštných pralesů na světě. Přes 82 procent korálových útesů je zničených. Kvete tu ilegální obchod s ohroženými druhy zvířat. Rovněž tu dochází ke znečištění ovzduší a vodních toků průmyslovými koncerny bez daných evironmentálních standardů.

A jedna neveselá bomba na závěr, Indonésie je druhý největší znečišťovatel oceánů plasty. Každou minutu se tady do oceánu vyplaví okolo 6 tisíc kilogramů plastu!




To opravdu nejsou zrovna veselá čísla. Dá se s tím vůbec něco dělat, neboť je asi těžké úplně odlišně smýšlející Indonésany přesvědčovat o ochraně přírody?

85 miliónů indonéských dětí vyrůstá bez přístupu k ekologické výchově ve školách. Proto s green-books.org zakládáme po celém souostroví eko knihovny, které slouží jako komunitní centra, kde pomocí eko aktivit, lokálních koordinátorů a pobídek inspirujeme děti k udržitelnému způsobu života. Věříme, že s novou generací můžeme leccos změnit, a proto se na ně zaměřujeme.

Jak dětem vysvětluje ekologii a trvalou udržitelnost přírody? Přece jenom se jedná o abstraktnější pojmy.

Vyvíjíme řadu zábavných eko her a aktivit, které probíhají na základě zážitkového učení a jsou implementovány za pomoci lokálních koordinátorů. Děti tedy nesedí v lavicích a neopisují si z tabule, ale environmetální látku vstřebávají přes pohybové aktivity, experimenty, písničky, tvorbu upcyklovaných předmětů, sledování dokumentárních filmů, pěstováním rostlin. Těch aktivit je celá řada, snažíme se o hravou formu vzdělávání.

Kde sháníte knížky pro green-books.org? Jedná se o ekologické knížky? V jakém jsou jazyce?

Sada knížek o přírodě jsou jednou z pobídek, jak komunity motivujeme, aby implementovaly eko aktivity a poskytovaly zpětnou vazbu. Knihy jsou v indonéštině a nakupujeme je od místních vydavatelství.

Mimo knížky, kterými jsme před lety spontánně začali, poskytujeme další pobídky jako vodní filtry, textilní nákupní tašky, lahve na vodu a ty nejaktivnější lokální koordinátory zveme na kurz pro učitele environmentální výchovy, který pořádá renomovaná Green School Bali.

Máte nějakou zpětnou vazbu, že děti doma zapůsobí i na své rodiče a starší generaci? Zlepšuje se vztah Indonésanů k přírodě?

Ekologická výchova je běh na dlouhou trať. Nepopíratelným faktem je, že děti mají schopnost vstřebávat informace, kterým jsou vystaveny. Je na nás jak zajímavě jim ty informace předložíme. Taky je pravda, že děti tyto návyky přenesou i do svých domovů a ovlivní tak i další členy rodiny. Naším cílem je, aby se eko knihovny staly komunitními centry, kde se budou inspirovat budoucí hybatelé změn.

Můžou se i naši čtenáři Cestopisce nějak zapojit do projektu Green-books? Jet vám pomoci?

V rámci programu Eco-Traveler můžou navštívit jednu z našich 120 eko knihoven. Nebo jim dokážeme zhotovit mini fundraisingovou stránku na míru. Pak jejich osobní kampaní nám můžou pomoci financovat nákup zmíněných knížek, vodních filtrů a dalších pobídek.

Vraťme se nakonec zpátky k cestování. Kam bys doporučil turistovi, který nikdy nebyl v Indonésii, aby se podíval?

Poradil bych jim, aby se raději než turisty stali cestovateli. Spíše než povrchně vyfotili mnoho míst, tak cestovali pomalu a poznali určitou lokalitu do hloubky. Indonésie je tak jiná, že vás tu vždy něco překvapí.

Indonézané neradi “ztrácí svoji tvář”, proto zřídka dávají  najevo negativní emoce, jsou to velcí pohodáři. Navíc, Indonézané se rádi obklopují rodinou a komunitou, což je činní více šťastnými než nás materiálně zaměřené “Zápaďáky”.

Chtěl bys něco vzkázat ostatním čtenářům a cestovatelům? Nějaké tvé motto či poslání?

Líbí se mi Gándhíovské moto: „Buď sám tou změnou, kterou chceš vidět ve světě.“ Jestli budete v Canggu na Bali, tak se zastavte na naší základně a uvidíte jak sami praktikujeme udržitelný způsob života v každodenním životě v našem guesthousu a v sousední organické zahradě. Ale hlavně pocítíte, jak nás baví makat na tom, abychom inspirovali mladé Indonézany žít udržitelně.

Děkujeme za inspirativní rozhovor a třeba na viděnou v Indonésii!

Líbil se Vám článek? Sdílejte ho se svými přátelmi.